Malý výlet do Kácova

Víte, jak obsadit nějaký ostrov? Ne? Tak pozorně poslouchejte, protože teď vám povím, jak jsme to udělali my.

Celé akci předcházela dlouhá příprava, ale skutečný začátek byl v pátek. To jsme se sešli před klubovnou. A potom na nádraží. Péča, která tam již čekala, s námi nejela, ale byla tak hodná, že nás na nástupišti deset minut vyprovázela.

Cesta byla dlouhá, takže byl aspoň čas zahrát si nějaké veselé hry. Zejména hra „spolupráce a podrazy“ se stala jasným hitem. Na kácovském nádraží už na nás čekal místní Bužu, neb se dopravil vlastním povozem. Přesun do školy, najíst se a dobrou noc.

Sobota začala, jak to tak bývá, ránem. A lahodnou snídaní. Samozřejmě, pak jsme se vydali do blízkého okolí na průzkum. Cesta nás vedla k pokladu u řeky a pak drsným kopcem vzhůru. A protože kolem bylo spoustu sněhu, tak co s ním? Ano, občas trochu toho koulování. Vítěz jasný nebyl, všichni dostali co proto.

I další věci se dají dělat se sněhem: třeba chodbičky. To si takhle

vyšlapete bludiště a v něm pak hrajete na babu. Veselé. Anebo si můžete stavit co nejvyšší sněhové stavby, a pak si je shazovat. A když dojde sníh, můžete třeba hádat, jakou barvu bude mít auto, které první pojede kolem. Pokud tedy nějaké pojede.

Potom, co všechno tohle vyzkoušíte, už asi budete, stejně jako my, ve vesničce zvané Polipsy (Pozor na výslovnost, ať se vyhnete trapným situacím!). Tam se nachází, mimo jiné, také zastávka, kde jsme zbaštili obídek. Ale neúprosný čas, mráz a šéf Bužu nás hnal dál.

Dolů k řece. Cestou týmy vymýšlí krátké příběhy obsahující slova: Mlha, koleno, citron, led a ještě něco. Vzpomenete si? Já ne. Ale rozhodně si pamatuji, že příběhy byly velice, ale opravdu velice veselé.

Na závěr malá prohlídka Kácova a místního zámku a šupky do školy. Tam několik her, malý detektivní příběh (vrah byl stejně zahradník!) a večeře. A pak, samotné obsazování ostrova. Za pomoci spousty lodiček a parníčků (kdo se chce naučit skládat lodičky, ptejte se u mistra skládače Jakea). Bacha

na draky. Vítězové vskutku obsadili většinu ostrova, tým druhý také něco urval. A pak zase: vyčistit zuby a spát. Dobrou.

Neděle ráno, hurá hurá. Program dne: snídaně. Procházka Kácovem a blízkým okolím, další koulovačka po cestě – ty na cestě proti těm mimo cestu. Plus dezertéři. Procházka ale jen krátká, pak zpět do školy. Tam stačí poklidit, nacpat do sebe oběd a pomalu školu opouštíme. Cesta na vlak vede, jak jinak, přes cukrárnu. Na nádraží opět setřeseme Buža a sami se dokodrcáme do Prahy. Juch. To je všechno. Takže kdybyste zase někdy chtěli na výletě do Kácova obsadit ostrov, tak už víte, jak na to.

Vigo