U klubovny jsme se sešli, naplnili autobus a jelo se. Hned jak jsme dorazili, naložili jsme rolbu, která nám odvezla věci do kopce k chatce, zatímco my běželi za ní. Když jsme dorazili nahoru, vybalili jsme si a šli jsme se projít. Bylo to tam nádherný.

Neděle začala neobvykle. Budíček byl v 7.30, hrůza! V 8 byla snídaně a v 9 hodin jsme vyrazili na lyže. První den jsme byli rozdělení na skupiny Výsadkáři, Tankisti a Letectvo. Lyžovali jsme až do 4 hodin. Pak jsme si vyšlápli ten hroznej kopec, všichni jsme si lehli do pokoje a byli rádi, že jsme zase v posteli, super! V 18.30 byla večeře, měli jsme čínu. Byla moc dobrá, až na ty buráky, co v ní byly! Po večerním programu přišla ve 22.00 večerka, ale stejně jsme usnuli až později.

V pondělí byl opět budíček v 7.30 a šup na snídani. Měli jsme housku s vajíčkovou pomazánkou – mňam! V 9 už jsme opět byli na lyžích. Rozdělili jsme se a už se jelo na vleky. Kdo chtěl na kotvu a kdo chtěl na pomu. My jakožto Tankisti jsme zrovna byli na kotvě na

červené sjezdovce. Nevím, jak ostatní, ale já jsem se ze začátku docela bála – taky to bylo vidět, skoro furt jsem padala! Zapomněla jsem říct, že tak ve 13.00 byl obvykle oběd. Většinou jsme měli chleba, ovoce a sušenku, prostě to, co nám vedoucí přivezli. V 16.00 jsme opět vyrazili k chatě, neboli zase do toho strašnýho kopce... Do 18.30 jsme lenošili na pokoji a váleli jsme se v posteli. Pak byla večeře, najedli jsme se a už tu byl večerní program. Ve 22.30 jsme už skoro všichni leželi vytuhlí na pokoji.

Ráda bych řekla, že v úterý jsme zase vstali, nasnídali se, vyrazili na lyže, ale bylo to jinak. Vstali jsme, nasnídali se vyndali BĚŽKY! Teď už ale neplatilo naše rozdělení na sjezdovky. Byli jsme rozdělení na velké a malé. A vyrazili jsme. Ti, co neměli běžky, šli samozřejmě pěšky! Nevím, jak malí, ale my jsme šli skoro pořád do kopce. Potom jsme podle gpsky hledali kešku. Já osobně ne. S Ajdamem a Janou jsme čekali dole pod kopečkem, zatímco Hobo, Helut, Eda, Áža a Jake šli hledat. Prý se propadli

až po prsa do sněhu a Hobo tam ztratil mobil. Potom jsme se opět vydali na cestu, jeli jsme už jenom z kopce. Mně a Janě to moc nejelo, takže jsme byly pořád poslední, ale za to mohly určitě ty běžky! Dorazili jsme a alespoň já jsem byla ráda, že už je to za mnou. Pak jsme šli na večeři, už nevím, co bylo, ale určitě to bylo dobrý. Večerní program a pak se šlo spát.

Ve středu jsme šli na lyže, sjezdovky. Tentokrát nás rozdělili na kárvingové a na normální lyžování. Sára, Marek a Lída byli v kárvingu, já a Eda jsme byli v normálu. I když jsem měla lyže na kárving, tak jsem byla v normálu. Nejspíš proto, že jsme ještě pořádně neuměli lyžovat a při kárvingu bychom se nejspíš zabili. V 13.00 byl už konečně dlouho očekávaný oběd. Pak jsme opět do 16.00 lyžovali, vyšlápli si kopec. Až do večeře jsme blbli a otravovali vedoucí. Navečeřeli jsme se a pak byl večerní program. Nevím, co se tam dělo, protože jsem usnula, ale jelikož měl večerní program Helut, tak to nemuselo být špatné. Po něm šli spát všichni.

Ve

čtvrtek jsme se probudili, nasnídali jsme se (měli jsme housku s marmeládou, mňam!) oblékli se a razili opět na běžky. Tentokrát bylo pěškařů o trochu méně – jela s námi totiž i Sára. Jeli jsme v tak příšerným krpálu, že jsme se hned skoro všichni vysekali. Mně samozřejmě v tom nejhorším místě spadla běžka a propadla jsem se až po pás do sněhu! Takže jsem hned na začátku byla mokrá. Za tohle už ale nejspíš běžky nemohly. Musím podotknout, že jsme našli další kešku! No a pak jsme se opět vydali do chaty, dali po tom mokrém dnu všechny věci na topení a odpočívali. Byla večeře a po ní podle mě nej nej nej program celého týdne. Dostala jsem totiž novou přezdívku ŽŮŽA, která mi nakonec zůstala.

A je tu pátek, náš poslední den. Nasnídali jsme se a vyrazili na lyže. Ten den jsme po obědě soutěžili v krasojízdě, rychlojízdě a ve vtipnojízdě. Myslím, že nejvtipnější to měli vedoucí – udělali vláček a řvali u toho tak, že jsme se mohli potrhat smíchy. O rychlojízdě se mi nechce moc mluvit, každopádně Sára přežila

pád století! A to zrovna když jsme soutěžili spolu. No a pak jsme se vrátili do chaty a užívali jsme si poslední den na chatce ve Strážném. Po dlouhém válení se, lítání a řvaní jsme se šli navečeřet. Měli jsme buřtguláš. Mňamky... Pak byl večerní program, po programu jsme se odebrali na pokoje a povídali jsme si, jaký to tam vlastně všechno bylo.

A je tu sobota, my si balíme, plníme rolbu a směr autobus! Naložíme do něj věci a jedeme DOMŮ. Když jsme dorazili, rozloučili jsme se se všemi a jeli dom!

Žůža