Konečně jsme se sešli na hlavním nádraží. Vyrazilo se vlakem do Liběchova, ale jako vždy se muselo přestupovat ve Všetatech. Z Liběchova jsme se vydali do Tupadel, tam si někteří dali točenou kofolču či točenou limču, a jelikož byl sanitární den, tak se zrovna nevařilo. Poté nás odvoz odvezl až za Osinalice na louku, kde už stála, díky čtvrteční pracovní síle, hranice. Jelikož děti měly pouze jedno pářo, tak byly uloženy pod 6x6ku.

Druhý den se vstalo, nasnídalo a vzápětí vyrazilo na smůlu, abychom měli ten Oheň čím večer podpálit. Po vydařeném obědě se začal hrát dekomlat. Po něm přišly na řadu další různé hry, jako například kovbojův nářek, hod na cíl, přehazování vajíčky a podobně. Po nich nastala tradiční Nibowaka. Neboli závod terénem s otázkami a úkoly. Po příchodu všech zúčastněných se začal hrát volejbal. Během dne získala Sára přezdívku Šála díky malé Týně. A po večeři se hrál taky chvilku volejbal. Až k večeru jsme se všichni oblékli do krojů, kolem krku zavázali šátek a na hlavu nasadili

čepičku a stoupli si kolem Ohně. Slavnostně byl zapálen ve jménu pravdy, lásky, přátelství a míru. Zahrála se naše kočovnická hymna a Ajdam začal vyhlašovat výsledky celoročního bodování. Na třetím místě za jednotlivce se umístila Téra, která vyhrála nové pářo. Druhé pak Šála, ta vyhrála švýcarák, no a první vyhrál Eda, ten sice vyhrál pěknou plynovou lampu, ale bohužel ji musel reklamovat, jelikož nesvítila. Snad ještě do tábora dostane svítící. Nejvíce bodů pak získala družina Myšáci, kteří dostali hodnotné, jedlé ceny. Až po vyhlášení Nibowaky se začaly hrát různé zábavné hry okolo ohně, například vyndání gumových medvídků z ešusu plného vody a tak podobně. Bohužel letos nikdo nebyl šátkován. A tak se po poslechnutí několika písniček šlo spát.

V neděli ráno se začalo uklízet a bourat. Návštěvy, které v sobotu přijely, zas odjely a my jsme byli převezeni do Tupadel. Po cestě bylo zapotřebí ještě odklidit spadlou kládu, ale to nebyl problém. Z Tupadel jsme se vydali přes Hada do Liběchova. V pískovcovém

bloku jménem Harfenice jsme se pokusili najít kešku, ale bez pořádné GPSky to nešlo, tak příště to vyjde. V Liběchově jsme stihli vlak bez problémů a tak Oheň skončil.

Jake